Pinus nigra
Lidové názvy: sosna, chvoj, bor
Čeleď: borovicovité
Popis rostliny
Borovice černá je mohutným jehličnatým stromem s výškou 20 až 40 m. Koruna borovice je nepravidelná, v mládí bývá kuželovitá, posléze rozložitá až deštníkovitá.
Borovice má mohutně vyvinutý kořen. Kmen je rovný, válcovitý. Borka je černošedá, na bázi kmene silně rozpukaná.
Letorosty borovice černé jsou v prvním roce leskle žluté, později je pokrývají šedivé šupinky. Pryskyřičnaté pupeny mají válcovitý tvar s ostrou špičkou, jsou světle hnědé.
Jehlice mají délku 8 – 10 cm. Jsou tuhé, rovné nebo zprohýbané. Mají tmavozelenou, někdy až namodralou barvu. Vyrůstají po dvojicích na brachyblastech (pavětvičkách). Opadají po 3 – 5 letech.
Jednodomé, různopohlavní květy se objevují na stromě od dubna do května. Šišky mají pravidelný, vejčitý tvar. Ukrývají semenné šupiny. Zpočátku jsou leskle žlutohnědé, později dřevnatí. Dozrávají 2 – 3 roky. Šišky brzy po vysemenění opadávají.
Borovice černá se dělí do několika podruhů a variet. Celý rod zahrnuje asi stovku druhů, některé jsou původní i na našem území, například borovice lesní. Všechny borovice skýtají obdobné léčivé vlastnosti.
Výskyt a pěstování
Borovice černá má původ v horách jižní, střední a východní Evropy. Doma je také v severní Africe a Malé Asii. Druhotně ji najdeme i v Severní Americe.
Borovice černá upřednostňuje vápenatou půdou a slunná stanoviště. U nás se vysazuje na suchých, na živiny chudých půdách. Borovice funguje také jako větrolam. Uplatní se na odlesněných místech, kde by se naší borovici lesní nedařilo. Borovice černá má sice oproti borovici lesní vyšší nároky na teplo a světlo, zato dobře snáší sucho, nedostatek živin a smog.
Pro atraktivní vzhled, zajímavou borku a sytě zelené jehličí se borovice černá pěstuje jako zahradní a parkový strom. V našich parcích dokonce reprezentuje nejčastěji zastoupenou cizí dřevinu. Existuje v celé paletě kultivarů s různorodým vzhledem koruny a variabilní výškou. Představuje také atraktivní vánoční stromek, který oproti borovici lesní nabízí hustější korunu.
Dřevo borovice černé je sukovité, hodí se proto zejména jako stavební materiál nebo palivo.
Léčitelství
Borovice je zdrojem pryskyřice a vonných silic. Ty jsou tvořeny terpeny jako je pinen, limonen, cymen, sylvestren aj. V jejím složení najdeme i třísloviny, hořčiny, aromatické kyseliny nebo vitamín C.
Pro léčebné účely se využívají pupeny, výhonky a jehličí borovice.
Léčivé účinky borovice
- má protizánětlivě vlastnosti
- podporuje odkašlávání
- pomáhá při respiračních potížích
- je prospěšná při onemocnění žlučníku, ledvin a močových cest
- dezinfikuje vzduch, je antiseptická
- vně prokrvuje pokožku, působí hojivě
- ulevuje při bolestech svalů
- povzbuzuje, zklidňuje podrážděné nervy
Podávání a užití
Vnitřní užití
Borovice se v léčitelství podává ve formě čaje či sirupu. U citlivých osob a ve vyšších dávkách však může vyvolat podráždění a negativní reakce.
Borovice se vůbec nedoporučuje osobám trpícím záněty ledvin, jater nebo záněty v zažívacím traktu.
Vnější využití
Borovicová silice patří k základním olejům aromaterapie, která využívá zejména její dezinfekční, pročišťující a posilující účinky. Inhalovat lze i borovicový odvar.
Při bolestech svalů a kloubů, revmatismu nebo dně pomáhá borovice v podobě koupele, také mastí a masážních olejů.
Borovicový sirup – recept
Zjara nasbíráme borovicové výhonky. Může jít o borovici černou, ale i další druhy borovic, například borovici lesní. Sbírají se jen světle zelené konečky větví, ne delší než 10 cm, vždy z mladých stromů.
Výhonky napěchujeme do sklenice, ve vrstvách je prosypáváme cukrem. Necháme odstát na teplém místě asi 3 týdny. Sklenici pouze přikryjeme plátnem, nezavíráme.
Po vyluhování sirup slijeme do čistých uzavíratelných láhví. Uchovává se v chladu.
Podává se po lžíci 3x denně nebo se vmíchá do čaje.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
