Lenka Wernerová

Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Své příspěvky též zveřejňuje na svém instagramovém účtu. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy,  které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.

V prvním těhotenství jsem pocítila strach skutečně brzy. V pátém týdnu, tedy na samém začátku, jsem začala silně krvácet a nepřestala jsem tak do sedmého. Věděla jsem, že se nemám stresovat, ale tenkrát jsem probrečela noci. Pak přišlo tvrdnutí břicha v pátém měsíci a hrozící předčasný porod, který se však nekonal, a nám se narodila zdravá dcera přesně v termínu.

Poporodní šok přišel v šestinedělí, kdy mi dcera nabrala a po propuštění z porodnice zase zhubla. A přišly otázky, jestli má dobré trávení, pak zda se usměje, otočí se na bříško, sedne si, poleze, postaví se, bude chodit a dobře mluvit…?
Věděla jsem, že sama zvládnu vše, co si zamanu. Jsem tvrdohlavá, a pokud něco chci, jdu si za tím a zvládnu to. Tady jsem však byla bezradná. Nic z výše vyjmenovaného jsem totiž nedokázala ovlivnit, mohla jsem jen trpělivě čekat. Poprvé mi došlo, že tohle je ten mateřský strach, o kterém se zmiňovala již moje maminka ve větách maminkám typickým - "jen počkej, až budeš mít jednou dítě ty". Teď bych si za to "ale prosim tě, mami" nafackovala. 😊

Děti jsou našimi učiteli. A já se tak o sobě najednou dozvěděla, že jsem šíleně netrpělivá. Nejraději bych porodila dítě, které by mi řeklo, co mu je, postavilo se do týdne a já nemusela čekat na žádný vývojový stupeň, jen abych věděla, že mám zdravé dítě.

A dětské nemoci? Jsou to noci bezradnosti, kdy bych si nejraději vzala tu horečku na sebe, jen abych nemusela vidět svoje dítě trpět. Při rozlepování slepených očí od zánětu spojivek jsem se rozbrečela, jak mi bylo dcery líto.

Před druhým otěhotněním jsem si říkala, jak u druhého budu prostě v pohodě. A hádejte co. Řeším úplně to samé. Jestli hodně jí, přibírá, zda je zdravá. Mateřství vás prostě změní. Ne, že byste už sebe nestavila nikdy více na pomyslný piedestal, ale přece jen zdraví vašich dětí a děti samotné jsou pro vás prioritou. Už chápu tu větu: "Jakmile máš jednou dítě, už nikdy se nepřestaneš bát."