Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Kdo je vlastně dobrý člověk? Je to ten, který myslí především na druhé, a sebe jaksi opomíjí? Ne. Tak jednoduché to není. Být dobrým člověkem zahrnuje i pomoc sobě samému, stejně jako ostatním. Znám lidi, kteří o sobě tvrdí, jak jsou dobří. Ale udělají pro vás to či ono jaksi na oplátku. No prostě dle hesla "já na bráchu, brácha na mě". Dobrý člověk prostě pomáhá, protože je tak "naprogramován" od přírody a přináší oběti jen tak mimochodem. Prostě mu udělá dobře, když může pro vás něco udělat. Mezi lidmi se takovému člověku říká, že má zlaté srdce. Opakem je pak člověk se srdcem z kamene nebo z ledu. No, však to známe z pohádek. Hodná Maruška a zlá macecha s Holenou, Popelka a zlé sestry, no těch postav je přehršel. Těch dobrých i těch zlých. Každý z vás zná jistě z okolí spoustu dalších příkladů. Ne zrovna pohádkových. 

Samozřejmě že každý z nás si vybírá za přátele ty s dobrými vlastnostmi. Ale někdy je těžké rozpoznat, kdo je dobrý a kdo zlý. Ti druzí umí svoji dobrotu mistrně předstírat. Sem tam se to dá i poznat. "Přeji mu to nejhorší, nesnáším ho," vypadne z nich občas samovolně. Většinou, když svoji zlobu nedokážou skrývat. Zlí lidé mají také společné to, že chtějí ovládat druhé. Pustit si takového člověka k tělu znamená cestu do pekel. Zmanipulují vás tak dokonale, že jim budete zobat z ruky. Jsou lstiví, proto je hned neodhalíte. Až na to přijdete, většinou bývá pozdě. Také jsem jednu takovou "rádoby" přítelkyni poznala. Jak ta mi všechno uměla vysvětlit. Že šlo o lži, jsem zjistila pozdě. Jsou totiž mistři ve lhaní. Manipulují s pravdou ve svůj prospěch a je jim naprosto jedno, zda tím někomu ublíží. Jí šlo o to, zničit moje manželství, a bohužel se jí to podařilo. Tak dlouho mě přesvědčovala o své pravdě, až jsem jí uvěřila. Pak už bylo pozdě na záchranu. Navenek vás potom litují, ale lítost ve svém slovníku rozhodně nemají.

Na druhé straně jsou ti dobří. A je jich více, zaplaťpánbůh. Bez nich bychom vymřeli. Zvlášť dnes si člověk uvědomuje, kolik obětavých a empatických jedinců mezi námi žije. Kolik lidí je připraveno podat pomocnou ruku a dodat odvahu. A proto, s dovolením, bych poopravila rčení, že dobrý znamená být blbý a hloupý. To určitě ne. Kde se to vzalo, bůhví. Hodný člověk je dle mého naopak chytrý. Chytrý proto, neboť pochopil, že to, co děláme pro své okolí, pro své bližní, děláme vlastně pro sebe. A ještě jedno slovo bych tu použila. LASKAVOST. Hodný člověk je většinou i laskavý. Před několika dny jsem byla nakoupit. Radši moc nevycházím, ale některé potraviny docházely a já je potřebovala doplnit. Šla jsem do jednoho malého obchůdku, abych se vyhnula těm velkým supermarketům. To jsem si ale dala! Jedna paní prodavačka byla tak nepříjemná, potřebovala doplnit zboží do regálu, a tak mě hrubě odstrčila a ještě přidala ostré slovo navíc. I pod brýlemi mi do roušky skanuly dvě slzičky a s odhodláním jsem došla ke kase. Čekala jsem pokračování. Ale zázrak. Paní pokladní se na mě usmála očima (pod rouškou určitě i ústy), omluvně pokývala hlavou směrem ke kolegyni a já zase měla pocit, že je vše na světě v pořádku. Nebo OK, jak říkají mladí. Ano. Dobrý člověk ještě žije, jak zní v názvu knihy francouzského spisovatele Romaina Rollanda.

Proto buďte laskaví. Buďte hodní! Slušní! Vstřícní! Tolerantní! I to je pomoc. A velká. Jak řekl dalajlama: "Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte."

A co vy na to?