Jenže vnější svět, tedy i oblečení, vzhled, vám sebevědomí nezaručí ani nevykouzlí. Můžete se díky němu cítit lépe, ale jen chvilkově. Třeba do doby, než uvidíte, kdo tuhle vaši představu o vnější kráse podle vás splňuje ještě lépe než vy sami.

V tu chvíli se (třeba) cítíte ještě méněcennější než v momentě, kdy jste vyšla z domu a tuhle "lepší sebevědomou" ženu potkala na ulici.

Lenka Wernerová

Zakladatelka módního a lifestylového blogu Ze Života Ženy (www.zezivotazeny.cz), který začala psát na mateřské. Své příspěvky též zveřejňuje na svém instagramovém účtu. Svými módními outfity, kosmetickými tipy a pozitivním přístupem k životu se snaží inspirovat maminky a všechny ženy,  které v rodinném a pracovním shonu chtějí myslet také samy na sebe. Je milovnicí Coco Chanel a jejího nesmrtelného klasického stylu. Objevujte s ní nadčasové kombinace a kouzlo každého dne, který, jak říká, stojí za to prožít s úsměvem a stylem.

Pokud sebevědomí vnímáme z vnějšku, může se také stát, že vaše sebevědomí přes den kolísá. Ráno, kdy máme čerstvý make-up, krásné vlasy a nepomačkané oblečení, může být na nejvyšším stupínku. Naopak večer, když jdeme z práce, z nákupu, jsme unaveni a ani ten make-up už neníto, co byl ráno, se můžete cítit dost špatně.

Cesta do nitra

Jak z toho ven? Nekoukat se ven, ale dovnitř. Když si rozeberu slovo sebevědomí, nevyplývají mi z toho ani hezké vlasy, už vůbec ne koupené podpatky nebo značková kabelka. Slovo sebevědomí vychází v mých očích ze dvou slov - sebe a vědomí. Být si vědoma sama sebe, tedy svého já. Já se ale nenachází někde venku. Chcete příklad? Ukažte si, kde máte svoje já. Většina z vás asi ukáže někam na hruď, že. K srdci. Tam máme já, tam máme sebe. Naše pocity, tam víme/cítíme, co nám dělá dobře. Hlava nám to chce někdy pořádně zamotat. Vidí krásu a lesk, kabelky a plno hezkých, drahých, přesto prázdných věcí, úctyhodné kariéry a plno peněz z nich po kterých touží. A často je i dostane. Jenže ten šok, když štěstí ani sebevědomí s žádnou z uvedených věcí ani časem nepřijde.

Vnitřní síla

Sama bych nazvala sebevědomí vnitřní silou. Nemá nic společného s vnějšími statky. Možná si mnoho z vás řekne, ale jak mám žít bez věcí? Já však netvrdím, že máme žít bez věcí. Já si ani nemyslím, že je to v tuto chvíli vůbec pro většinu z nás možné (i když i takoví lidé už se mezi námi objevují). Já jen cítím, že vnitřní síla, sebevědomí vychází z našeho nitra, z naší duše, z klidu, z rovnováhy a je naprosto nezávislá na tom, co máte na sobě a jak vypadáte.