Z hlediska psychologie patří ocenění člověka jeho okolím mezi základní potřeby stejně jako např. jídlo nebo spánek. Dalo by se říct, že jde o duchovní potravu. Ocenění máme možnost získávat a vnímat prakticky již před svým narozením. Je v něm obsažený hluboký cit a kladný vztah. Přes ocenění druhými člověk utváří také vztah sám k sobě. Jde tedy o nanejvýš důležitou součást našeho života.

Zatímco někdo má to štěstí a upíjí z poháru ocenění plnými doušky, pro jiného se jedná téměř o nedostatkové zboží. Jako vše důležité v našem životě je zážitek ocenění spojen s rodinným prostředím a našimi nejbližšími lidmi. V rodině poznáváme různé podoby ocenění. Učíme se, jak a za co ho získáme, učíme se, jak ho poskytovat druhým, a učíme se ho také přijímat.   

Ocenění má mnoho podob a každý "slyšíme" na něco jiného. Nezanedbatelnou roli v tom hraje jistě naše zkušenost. Stejně tak mohou existovat rozdíly ve způsobech, kterými se nám ocenění v různých prostředích dostává. Můžeme získat ocenění materiálního charakteru, nejznámější je asi finanční odměna za odvedenou práci. Můžeme dostat věcný dar, získat cenu ve sportovním klání, za významný společenský či kulturní počin atd. Ocenění ale velmi často mívá také podobu nemateriální, která již pro některé lidi nemusí být tolik významná či čitelná. Jde např. o vyjádření podpory, pochvalu, pozornost, přizvání ke spolupráci, poděkování, úsměv, objetí. A kam asi patří známky ve škole, kterými se někdy naše děti tolik trápí a které mohou způsobit, že se cítí vyčleněné a nedostatečné? Záleží na tom, jak situaci uchopíme. Můžeme dítě pochválit, pozvat ho na zmrzlinu nebo mu můžeme za jedničku zaplatit. To je příklad, který ukazuje, jak ocenění souvisí s hodnotami a současně s vnímáním sebe sama.

Fandi mámám: Blog pro mámy (nejen) samoživitelky

V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci maminkám samoživitelkám a jejich dětem v jejich aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na
ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
A protože se všechny mámy, ať jsou samoživitelky, nebo ne, při péči o děti potýkají se stejnými radostmi i starostmi a rády své pocity a zkušenosti sdílejí, čímž si mohou vzájemně pomáhat a motivovat se, rozhodly se Žaneta s Petrou založit blog Fandi mámám. Do něj budou o životě maminek (nejen) samoživitelek psát ony i ostatní mámy, které se na projektu Fandi mámám podílejí. Vítejte na blogu, kde si mámy vzájemně fandí a inspirují se!

Znám mnoho lidí, kteří dokážou vřele dávat ocenění ostatním, ale cítí se zvláštně, jakoby nepatřičně, když mají ocenění sami přijmout. Jako by bylo samozřejmé, co udělali. Neumí ocenění přijmout a užít si ho. Byli vychováni jinak. Abychom se cítili dobře, potřebujeme, aby byl náš život v rovnováze. Aby dávání a braní jako všude jinde bylo i zde vyvážené.

Dovolte mi proto se v závěru zeptat. Umíte sami sebe ocenit? Maminky samoživitelky ve Fandi mámám si zaslouží podle mého mínění velké ocenění nás všech. Jejich životní příběhy jsou dokladem toho, že v některých situacích je opravdu obtížné hledat a získat ocenění. Mají spíše zkušenosti opačné. A i tak jsou schopné dávat ocenění druhým, především svým dětem! Tady má podpora smysl.

Pokud chcete materiálně podpořit některou z maminek samoživitelek z našeho projektu Fandi mámám, podívejte se, co pro ně aktuálně sháníme na www.fandimamam.cz.

Autor: Martina Macková

Dobrovolnice Fandi mámám, sociální poradna