Leucojum vernum
Lidové názvy: koukořík, koukořička, blednivka
Čeleď: amarylkovité
Bledule jarní je romantickou květinou, která je u nás spolu se sněženkami známá jako tradiční posel jara. Přestože je k vidění na mnoha zahrádkách, ve volné přírodě patří k ohroženým druhům. Je chráněna podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Nenechte se mýlit panenským vzhledem a jemnou vůní květů bledule, celá rostlina je jedovatá.
Popis rostliny
Bledule jarní je trvalkou, která dorůstá do výšky 10 - 40 cm.
Tato cibulovitá rostlinka raší brzy z jara, v době, kdy začíná tát sníh. Z jedné cibulky vyrůstají asi čtyři dlouhé, úzké, masité listy tmavě zelené barvy.
Bledule kvete v únoru, březnu nebo dubnu, její zvonkovité květy nezřídka prorážejí ještě sněhovou pokrývkou. Bezlistý stonek je jednokvětý, méně často dvoukvětý, je typický svým obloukovitým zahnutím. Květ tvořený šesti bílými lístky je zavěšený na převislé stopce. Bělostnou barvu okvětních lístků zdobí na okrajích žluté skvrnky.
Plodem rostliny je tobolka se semenem. Rostlina se množí právě semeny nebo prostřednictvím dceřiných cibulek.
Bledule je typická svými bílými kvítky, které nádherně kontrastují s tmavě zelenou barvou listů. Právě barva květů připomínající poslední sníh dala rostlině také její latinské označení. Pochází z řeckého ,,leukós" - v překladu ,,bílý" a ,,ion" - v překladu ,,fialka".
Původ a výskyt
Bledule jarní je doma ve střední Evropě, nacházíme ji však také v ostatních částech kontinentu. Na rozdíl od sněženky je bledule původní i na našem území. Bohužel se kvůli dramatickým zásahům do krajiny, užívání pesticidů a bezohlednosti lidí ztrácí. Stejně jako na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Německu nebo na Ukrajině je i u nás proto bledule chráněna.
Přirozeně roste na vlhkých stanovištích, na březích potoků, na jarních loukách, stráních i v lesích. Nacházíme ji v lužních lesích nebo olšinách. Místa, která bledule přirozeně zdobí kobercem květů, jsou u nás vyhlášená, často jde o přírodní památky a rezervace. Na celé bělostné lány kvítků bledule se z jara jezdí lidé dívat například do Královy zahrady u České Třebové, na naučnou stezku Peklo poblíž České lípy nebo do Třebichovické olšinky u Kladna. Lokality, kde lze něžné posly jara obdivovat, najdeme i na Vysočině. Jde například o Ransko na Havlíčkobrodsku, Chlébské na Bystřicku, Hroznětínskou louku u Číhoště nebo Pražákovu louku u Nepomuků.
Pěstování
Bledule má ráda polostín, spolu s vlhkou, výživnou, humózní půdou.
Pokud ji pěstujete na zahrádce, je třeba se postarat o to, aby nezaschla. Bude jí vyhovovat místo pod stromem, v polostínu až stínu. Pokud mělko usazené cibule namrznou, rostlinu pak postihují plísně. V případě, že je před mrazem chráníte přikrytým chvojím, nezapomeňte je brzy z jara odstranit.
Semena bledule se vysazují na podzim, vždy po několika kusech, do hloubky asi 10 cm. Bledule se dá obstarat v zahradnictví. Zde také můžete narazit na bleduli letní. Ta potěší svými kvítky později, poté, co odkvete bledule jarní. Na rozdíl od bledule jarní, bledule letní na stonku nese vždy více květů, zpravidla tři až sedm.
Jedovatá krása
Přes svoji čistou krásu, která je násobena také radostí z prvních kvítků po zimním období, je bledule jarní jedovatá. Obsahuje toxické alkaloidy (galathamin, lykorin, leucojin, isotazin aj.). Nejvíce jedů nacházíme v cibuli.
K příznakům otravy patří slabost, zažívací potíže, zvracení nebo průjem. Nejdříve se zpravidla objevuje nápadné slinění. Otrava bledulí ve většině případů nebývá smrtelná. Obsažený galathamin je dokonce využíván ve farmaceutickém průmyslu. Uplatňuje se pro výrobu léčiv při poruchách nervového systému.
