Sambucus nigra, Sambucus vulgaris
Lidové názvy: bezinka, bezoví, bzina, kobzinky, kozičky, psí bez, smrdibez
Čeleď: zimolezovité
Popis rostliny
Černý bez je vytrvalým keřem, který může dorůstat až do výšky 5 m. Má vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené listy kopinatého tvaru, s pilovitým okrajem a specifickou vůní (pachem).
Zvláštní aroma skýtají i žlutobílé květy. Tvoří husté talířovité chocholíky. Právě ploché laty květů jsou pro černý bez typické. Mohou mít v průměru i přes 20 cm. Rostlina kvete od června do července. Po odkvětu plodí drobné bobule. Lesklé, kulaté, temně fialové peckovice se běžně nazývají bezinky. Dozrávají v srpnu a jsou oblíbenou potravou některých ptáků.
Výskyt a pěstování
Černý bez se vyskytuje hojně po celém světě, naše území není výjimkou. Keř najdeme na loukách a rumištích, na okrajích lesů i lesních mýtinách, v křovinách, ale i na zahradách.
Léčitelství
Květ černého bezu obsahuje glykosidy (rutin, sambunigrin), organické kyseliny (jablečnou, octovou aj.), třísloviny, bioflavonoidy, antokyany, sliz, saponiny, taniny, sacharidy, éterické oleje apod. Plody obsahují navíc také vitamíny (A, B, C), vápník, železo nebo pektin.
V léčitelství se užívá zejména květ a plody bezu. Dříve se sbíraly i listy, kůra nebo kořeny, které však mohou být toxické. Nedoporučuje se ani přímá konzumace čerstvých plodů. Ty mají projímavé působení - před podáváním se proto suší nebo vaří.
Léčivé účinky květů černého bezu
- působí protizánětlivě
- ulevují při nachlazení
- snižují horečku, podporují pocení
- rozpouštějí hleny, zbavují kašle
- jsou močopudné, odvodňují
- pomáhají při trávicích potížích- zlepšují pružnost cévních stěn
Léčivé účinky bezových plodů
- mají analgetické působení
- mírní bolesti hlavy
- léčí nervové choroby
- ulevují při bolestech svalů a kloubů
- pomáhají při nadýmání a křečích v trávicím systému
- regenerují jaterní buňky
- pomáhají při nachlazení
Podávání a užití
Vnitřní užití
Květy černého bezu se sbírají před úplným rozvitím. Suší se celá květenství, ideálně zavěšená, ve stínu, při teplotách do 40 °C. Specifické aroma květů po usušení mizí.
Plody se sbírají od září do listopadu, v době plného dozrání. Odstřihují se celé chocholíky a suší se na slunci, zavěšené nebo v tenké vrstvě. Dosušují se uměle.
Černý bez nachází široké praktické využití, nejenom v léčitelství, ale také farmacii nebo potravinářství. Z květů se mj. vyrábí domácí sirupy a likéry, také vína, limonády nebo med. Obdobně slouží i bezinky, navíc se z nich připravují i domácí zavařeniny, džemy nebo povidla (viz recepty níže). Květy černého bezu lze konzumovat i smažené v trojobalu.
Květ a sušené plody se uplatňují také pro přípravu bylinného čaje. Při nachlazení se bezový květ kombinuje s lipovým květem, podbělem, diviznou nebo hluchavkou.
Vnější použití
Odvar z černého bezu (květy, plody) lze využít i jako kloktadlo při bolestech v krku a nachlazení, příp. při problémech dásní. Poslouží i jako oční voda při zánětech spojivek nebo v kosmetické péči k čištění pokožky.
Odvar je užitečný také jako obklad bolestivých kloubů. Pro vnější použití se uplatňují i listy nebo kůra rostliny. Zejména listy pomáhají při revmatismu, zánětech a otocích kloubů. Rozmačkané listy lze přikládat na klouby přímo jako obklad.
Bezový sirup - recept z bezových květů
Potřebujeme asi 300 g květů černého bezu, 2 l vody, 1 kg cukru a 1 citron.
Květy asi 10 min. povaříme ve vodě, spolu s oloupaným, na plátky nakrájeným citronem. Poté necháme jeden den uležet. Následně směs přecedíme. Přeceděnou šťávu smícháme s cukrem a lehce povaříme.
Sirup uchováváme v zavařovacích skleničkách nebo lahvích, nejlépe v chladničce.
Bezinkový likér - recept z bezinek
Omyté plody bezinek povaříme ve vodě se špetkou kyseliny citronové. Šťávu prolisujeme. Dále ji za stálého míchání vaříme s cukrem, hřebíčkem a vanilkovým cukrem (na 1 l šťávy je třeba 0,5 kg cukru, 10 g hřebíčku a jeden sáček vanilkového cukru).
Směs necháme vychladnout, abychom do ní přidali alkohol - rum, vodku nebo pálenku, dle receptu v poměru cca 1:1. Uchováváme v chladu.
Bezinková povidla - jednoduchý recept
Zralé plody bezu černého omyjeme a rozvaříme ve vodě. Kaši poté prolisujeme, abychom ji zbavili semínek, a pokračujeme ve vaření. Navíc přidáme cukr (asi 0,5 kg cukru na 1 l kaše) a pektogel. Za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Povidla se nesmí připálit, jinak by zhořkla. Pro uchování je zavařujeme do skleniček.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
