Jak se vám líbí reformní kroky ve zdravotnictví?

Jan Jelínek, místopředseda Sdružení praktických lékařů

Jsem přesvědčen, že současné reformní kroky (prováděné i plánované) jsou vedeny správným rozhodnutím zavést do systému rozumné ekonomické motivace. Aniž bych posuzoval odborně ekonomické nebo legislativní aspekty, za největší klady současné reformy považuji:

a) Komplexnost (není preference populistických a potlačení nepopulárních kroků)

b) Provázanost (zatím na mě reforma tím dojmem působí, hodnotit ji půjde později

c) Politická odvaha (byla překročena dosavadní politická tabu, pacient sáhl do peněženky a i za mohutného pokřiku opozice to snesl)

d) Evolučnost (Změny jsou postupné a nepředpokládají náhlou změnu chování jednotlivých prvků systému, dolití několika desítek miliard korun ze státního rozpočtu a tlustou čáru za minulostí. Cestou nově nastavených motivací a možností bude racionální chování pouze zvýhodněno.)

Zorjan Jojko, výkonný místopředseda Sdružení ambulantních specialistů

Jako soukromý lékař se, samozřejmě, na jakoukoli změnu dívám s určitou dávkou obav o vlastní existenci, i když jsem se systémem platícím před začátkem roku 2008 nebyl spokojen. Mám-li ale hodnotit zatím realizované legislativní normy, vidím je spíše pozitivně. Raději totiž přepočítávám drobné, které získám na poplatcích od pacientů, než abych se každý půlrok obával pokut, jež mohou být i nad mé finanční možnosti, přičemž v médiích četl, jak mají pacienti vše dostupné a zadarmo.  Takže - jinými slovy - myslím,  že zásadní myšlenky MZ jdou správným směrem

Dana Jurásková, prezidentka České asociace sester

Současné legislativní kroky, které souvisí s reformou zdravotnictví považuji za nezbytné. Domnívám se, že v rámci "kulatého stolu", poradních orgánů ministra i na půdě poslanecké sněmovny mají zdravotníci příležitost se k připravovaným změnám vyjádřit a ovlivnit je. Jsem přesvědčena o tom, že současná podoba zdravotnických institucí, včetně pojišťoven nemůže zůstat ve stávající podobě.  Nerada bych i nadále hledala cestu pro pacienty, kteří si chtějí zdravotní služby zaplatit, chtějí např. jiné kloubní náhrady nebo oční čočky. Komerční připojištění je jistě standardní cestou. Současně je důležité, aby sociálně slabí  měli nadále zajištěn potřebný přístup ke zdravotním službám.

Vladimír Kothera, generální ředitel zdravotní pojišťovny METAL ALIANCE

Pro tuto chvíli musíme mluvit spíše o záměrech, jaké budou faktické změny v české legislativě budeme vědět až za několik měsíců. Směřování reformních záměrů vnímám pozitivně. Naše zdravotnictví je po letech potřebuje.

Nejsem si však zcela jist, jestli v jednotlivých představených věcných záměrech zákonů je vše dostatečně provázáno. Dále se obávám, že autoři reformy zcela nedoceňují některé problémy, které budou muset být široce diskutovány, jako například transformace zdravotních pojišťoven, nárůst administrativy v systému a tedy vyvolaných nákladů, nebezpečí horizontálních a vertikálních monopolů atd. Na druhou stranu mám pocit, že s velkou opatrností, ale přece, se reformátoři snaží přeci jen pozvolna otevírat i názorům odborné veřejnosti a to je jednoznačně dobře.

Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených ČR

Cestu reformy spatřuji především v důsledném narovnání vztahu pacient versus zdravotní pojišťovna a zdravotní pojišťovna versus zdravotnické zařízení. Zdravotní pojišťovna by měla s každým pojištěncem uzavírat standardní soukromoprávní smlouvu, ve které by byl definován základní balík zdravotní péče, a dále by smlouva upravovala způsob různých bonusů, příplatků atd. Obdobně by měl fungovat i smluvní vztah mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Pojišťovna, která uzavře smlouvu se svým pojištěncem, by byla odpovědná za to, že mu skutečně zajistí ve smlouvě definovanou zdravotní péči. Myslím si, že to je základ reformy, a nikoli bezbřehá privatizace.

Boris Šťastný, poslanec za ODS

Současná reforma zdravotnictví představuje ucelený celek vzájemně na sebe navazujících právních norem. Za zásadní pokládám, že reforma musí upevnit roli pacientů v zdravotnickém systému. Transformace zdravotních pojišťoven umožní větší spolurozhodování pacienta a to logicky povede ke snížení nákladu na zdravotní péči. Za druhou velmi důležitou část pokládám i zákon o zdravotních službách, který nahradí dosavadní zákon péče o zdraví lidu z šedesátých let, který už je zcela nevyhovující a je to další z velmi důležitých kroků pro posílení role pacienta v celém systému.

Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Předně by se měl stabilizovat systém tím, že se uvede do pořádku platba za státní pojištěnce. Za druhé by se měly stanovit standardy a jejich dostupnost. Za třetí by se o otázkách, které se týkají fakultních nemocnic, mělo předně diskutovat s vysokými školami, aby ony přišly s návrhem řešení. Mělo by se také zamyslet nad systémem pojištění a jeho výběru. Je otázka jestli stávající systém zdravotních pojišťoven, který až tak nesoutěží o klienty je vyhovující, jestli by přece jen nebylo lepší mít jednu zdravotní pojišťovnu.

Evangelos Tavandžis, auditor v oblasti zdravotnictví

Hodnocení je kladné, konečné se mluví o konkrétních krocích, samozřejmě kroky sebou nesou bolest každé reformy - tlak na změny, média atd.

Tomáš Tvarůžek, ředitel pro strategii a rozvoj PP Hospitals

Současné legislativní změny hodnotím pozitivně. Silnou stránku spatřuji v tom, že se ve zdravotnictví začalo měřit a vyhodnocovat. Co se měří to se řídí a naopak. Slabou stránku vidím v tom, že se změnou poptávky po zdravotních službách se mění i trh práce. Personál se stěhuje do větších center, dochází k úbytku personálu v pohraničí a nevím zda je to vždy dobře. Zde by měly v budoucnu sehrát svou roli pojišťovny.

Jan Žaloudík, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Na můj vkus je v současné době kladen zbytečný důraz na změny formy vlastnictví, o změnách financování zdravotnictví se hovoří už méně či vůbec. Nevidím na obzoru žádné filantropické investory, takže zůstane opět při více či méně racionálním rozdělování toho, co vybíráme  formou zdravotní daně sami ze svých příjmů nebo na dosud či již nevydělávající. Zkrátka předání formy na buchtu jedním kuchařem jinému není reformou pečiva bez proměn těsta nebo režimu pečení. Možná je můj komentář předčasný, vše prý bude jasnější a lepší po 1.1.2009. Na Silvestra 2008 se hlavně dobře vyspím, abych následný Nový rok uvítal svěží,  pozitivně naladěn a s novou nadějí, že reformy oné reformy už nebude třeba.