Lidské tělo je vybaveno imunitním systémem, který bojuje proti infekcím a chrání člověka před různými onemocněními.

"Přirozená obranyschopnost člověka závisí mimo jiné na složení střevní mikroflóry," připomíná doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Z tohoto důvodu by měly být součástí stravy potraviny, obsahující především rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, případně živé mikrobiální kultury buď ve formě potravinových doplňků nebo tzv. funkčních potravinách.

Od první chvíle

Zdravá střevní mikrobiální flóra začíná už dokonce před narozením člověka. Podávání probiotik matkám jeden měsíc před porodem a potom dětem po dobu 6 měsíců významným způsobem omezilo pozdější výskyt alergických onemocnění.

"Trávicí ústrojí novorozence je před porodem sterilní a matka je prvním zdrojem mikrobiálního osídlení novorozeného dítěte, které je ovlivněno několika faktory. Záleží již na způsobu porodu. Důležitý je kontakt novorozence s porodními cestami a jejich okolím. Děti porozené císařským řezem mají menší počet zdraví prospěšných bifidobakterií a Laktobacilů. Rozdíl ve složení střevní mikroflóry ve srovnání s dětmi fyziologicky porozenými byl pozorován ještě po 6 měsících. Mikroflóra dítěte porozeného císařským řezem je mnohem více ovlivněna okolním prostředím než mikroflórou matky. V rozvinutých zemích s vysokou úrovní hygieny může být také přenos ochranné mikroflóry matky na dítě znesnadněný," říká prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Význam v rozvoji imunitního systému hrají první měsíce života. U kojeného dítěte převládají ve střevní mikroflóře potřebné bifidobakterie a laktobacily.

Mezi ně patří především nestravitelné jednoduché cukry odvozené od mléčného cukru, které mají vlastně funkci prebiotik (prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které podporují selektivně růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií).

Funguje jako prevence

Ve snaze přiblížit složení střevní mikroflóry uměle živených kojenců dětem plně kojeným jsou v posledních letech do kojeneckých mléčných výrobků přidávána prebiotika a probiotika.

Probiotika se začínají uplatňovat i v léčbě nedonošených dětí, jejich podávání v některých studiích významně omezilo výskyt nekrotizující enterokolitidy, což je závažné a často smrtelné zánětlivé onemocnění tenkého a tlustého střeva nedonošených dětí s velmi nízkou porodní hmotností.

Probiotika přidávaná do kojeneckých mlék jsou schopna preventivně významným způsobem bránit kojeneckým průjmovým onemocněním. Zkracují rovněž dobu trvání akutního virového průjmového onemocnění, jsou-li podávána včas a v dostatečném množství. Probiotika mohou být rovněž použita k prevenci průjmového onemocnění po léčbě antibiotiky.

Několik studií ve světě dobře dokumentuje, že podávání probiotik kojencům s velkým vrozeným rizikem vzniku závažného alergického onemocnění omezilo jejich výskyt až na polovinu.

"Kromě toho jsou probiotika v současnosti jediným prostředkem primární prevence atopie. Tato indikace je velmi perspektivní a vyžaduje další studie. Probiotika a prebiotika lze označit za vhodnou doplňující metodu v terapii atopických chorob," říká prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc.

Okno u sportovců

V průběhu života přirozené obranné systémy organismu ovlivňují nepříznivé vnější faktory, jako je stres, nedostatek spánku, znečištění ovzduší, příjem různých nepřirozených látek v potravě, nedostatek pohybu, cestování či výkyvy teplot.

V dobré tělesné i duševní kondici. udržuje člověka sportovní aktivita. Na druhé straně u vrcholových sportovců, případně u netrénovaných sportovních nadšenců může při výrazném fyzickém zatížení dojít ke krátkodobému oslabení přirozené obranyschopnosti.

Moderní věda tento fenomén nazývá "efektem otevřeného okna". Dochází ke zvýšení střevní propustnosti a k přestupu cizorodých látek, případně i bakterií nebo toxinů ze střeva do krevního oběhu. Také zde mohou pomoci probiotika, stejně jako u starších lidí.

Metabolické pochody se s postupným stárnutím organismu zpomalují a schopnost regenerace se zhoršuje. Zhoršovat se mohou také imunitní funkce, především při dlouhodobém užívání léků.

"Tak se může měnit střevní mikroflóra a společně se zpomalenou obnovou buněk sliznice trávicího traktu mohou vést ke zvýšenému riziku vzniku počínajících nádorových změn ve větší míře než v mladších věkových skupinách," říká docent Kohout.